Potraviny v domácnosti
Potravinový průmysl
Člověk zemědělskou činností zásadně mění stabilní podmínky na Zemi - např. spotřebou vody na zavlažování a jejím znečišťováním, odlesňováním deštných pralesů pro chov dobytka či produkci sóji na krmiva, spalováním fosilních paliv a tím přispívá ke změně klimatu. Z důvodu těchto změn se již o dnešní době mluví jako o antropocénu, tj. době, kdy hlavní hnací silou přírodních změn je člověk. Dle předních odborníků překračujeme v globálním měřítku již čtyři z devíti pomyslných hranic životního prostředí, které jsou považovány za bezpečný stav pro dlouhodobou prosperitu lidstva.
Do České republiky dovážíme asi 40 % potravin, především ty, které nejsme schopni vyprodukovat (jižní ovoce, rýže apod.). Prakticky všechny naše rozhodující potravinářské podniky jsou součástí celosvětových sítí potravinářských koncernů, výrobní závody jsou však na území ČR a suroviny pocházejí od tuzemských zemědělců. Potraviny vyprodukované za těchto podmínek se řadí do domácí produkce. Podle Agrární komory ČR roste dovoz nekvalitních potravin a především surovin, např. vepřového masa. Zatímco rok před vstupem do EU jsme dovezli vepřové maso za 1,3 mld. Kč, v roce 2008 bylo dovezeno již za 6,7 mld. Kč (129 695 tun).
Díky zvyšování nároků na výrobu potravin se pro zvýšení úrodnosti půdy začala využívat průmyslová hnojiva a pro ochranu plodin chemické přípravky s rychlým nástupem účinku a vysokou spolehlivostí. Většina pesticidů působí na širší spektrum organismů a je více riziková pro životní prostředí, včely, ryby, zvěř, ptáky a přirozené nepřátele než selektivní pesticidy. Podle studií, které byly publikovány v posledních letech, naše produkce potravin významně ovlivňuje životním prostředí.
Důsledky:
- Produkce potravin významně přispívá ke znečištění ovzduší, půdy a vody, k produkci emisí skleníkových plynů i ke ztrátě biologické rozmanitosti.
- Velká část spotřebitelů upřednostňuje při výběru cenové hledisko před kvalitou.
- Zemědělci nemají motivaci pro produkci „zdravých“ potravin.
- Nedávná Zpráva o změně klimatu a půdě Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) odhaduje, že 25 – 30 % celosvětových emisí skleníkových plynů připadá na potravinový systém.
- Emise z výroby krmiv převyšují emise zemědělství zaměřeného na produkci rostlinných bílkovin. Zdrojem emisí specifických pro chov zvířat jsou trávicí procesy zvířat, hnojiva, chovné rybníky a emise z přepravy zvířat.
- Dvě třetiny odlesňování pro potřeby zemědělství ve světě se provádí kvůli pěstování krmiva pro hospodářská zvířata.
- Čerstvými živočišnými produkty se během výroby plýtvá více než jinými produkty.
Řešení:
a) Zajištění kvalitních potravin při šetrném zemědělství, což je cíl strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ (Farm to Fork), kterou připravuje Evropská unie v rámci Zelené dohody pro Evropu.
b) Výběr lokálních producentů a podpora malých zemědělců, nákup v menších prodejnách nebo ze dvora, tj. přímo na farmě.
c) Sledování složení potravin a jejich původu při nákupu ve velkoprodenách.
d) Nákup českých výrobků se značkou KLASA (http://www.eklasa.cz nebo Český výrobek http://www.ceskyvyrobek.cz), Regionálních potravin (https://www.regionalnipotravina.cz/) nebo Fairtrade výrobků (http://www.fairtrade.cz)
e) Přechod ze současného způsobu stravování na stravu omezující živočišné produkty, který s sebou může přinést transformační potenciál. Při úplném vyřazení potravin živočišného původu může dojít ke snížení využití půdy určené k produkci potravin o 3,1 miliardy hektarů (snížení o 76 %, včetně 19 % redukce orné půdy) a emisí skleníkových plynů o 6,6 miliardy tun ekvivalentu CO2 (snížení o 49 %).
Zdroje:
BCFN (2015) Double Pyramid: Recommendations for a sustainable diet. Barilla Center for Food and Nutrition, Italy. Dostupné na: https://www.barillacfn.com/en/publications/double-pyramid-2015-recommendations-for-a-sustainable-diet/
Nutristopa. Všeobecně k jídlu, životnímu prostředí a zdraví. https://www.nutristopa.cz/
https://www.cenia.cz/wp-content/uploads/2019/04/ZP_Prostredi_kazdeho_z_nas_CR_2009.pdf
Ekolist. Potravinový průmysl má mít neutrální nebo pozitivní dopad na životní prostředí. Taková je vize EU. 2020. Dostupné z: https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/potravinovy-prumysl-ma-mit-neutralni-nebo-pozitivni-dopad-na-zivotni-prostredi.takova-je-vize-eu
- Poore, T. Nemecek. Reducing food’s environmental impacts through producers and consumers Science 01 Jun 2018: Vol. 360, Issue 6392, pp. 987-992. DOI: 10.1126/science.aaq0216. Dostupné z: https://science.sciencemag.org/content/360/6392/987
