Živočichové v krajině
Ztráta biologické rozmanitosti
Rostlinné a živočišné druhy postupně v důsledku lidské činnosti mizí. Proč tomu tak je a v čem je biologická rozmanitosti důležitá?
Biologická rozmanitost - neboli různorodost všech živých organismů na naší planetě - klesá v posledních letech alarmující rychlostí. Významným viníkem je lidská činnost, jako jsou změny ve využívání půdy, znečištění a změna klimatu.
Poslanci vyzývají k přijetí právně závazných cílů na konferenci OSN o biologické rozmanitosti (COP15), která se bude konat v Číně v říjnu 2020. Konference sdružuje strany úmluvy OSN o biologické rozmanitosti z roku 1993. Na podzimním jednání se má rozhodovat o další strategii po roce 2020. Parlament požaduje, aby Evropa šla příkladem tím, že zajistí, aby 30 % území EU sestávalo do roku 2030 z přírodních oblastí a aby byla biologická rozmanitost zohledňována v rámci všech unijních politik.
Co je to biodiverzita?
Biologická rozmanitost je tradičně definována jako rozmanitost života na Zemi ve všech jeho formách. Zahrnuje počet druhů, jejich genetické variace a vzájemné interakce živých organismů v rámci komplexních ekosystémů.
Ve zprávě OSN zveřejněné v roce 2019 vědci varovali, že jednomu milionu druhů z celkového odhadovaného počtu 8 milionů hrozí vyhynutí; mnohým z nich během několika příštích desetiletí. Někteří vědci se dokonce domnívají, že jsme uprostřed šestého masového vymírání druhů v historii Země. V předchozích tak vymřelo 60 až 95 procent všech druhů. Trvalo pak miliony let než se ekosystémy z této události zotavily.
V Evropě dnes hrozí vyhynutí téměř čtvrtině volně žijících druhů, většina ekosystémů je poškozena.
1 milion živočichů a rostlin je ohrožen vyhynutím.
Proč je biologická rozmanitost důležitá?
Zdravé ekosystémy nám poskytují mnoho základních předpokladů života, které považujeme za samozřejmost. Rostliny přeměňují energii ze slunce. Bakterie a další živé organismy rozkládají organickou hmotu na živiny, které rostlinám poskytují zdravou půdu. Opylovači mají zásadní význam pro rozmnožování rostlin a zajišťují tak naši produkci potravin. Rostliny a oceány fungují jako hlavní pohlcovače uhlíku. Koloběh vody je také silně závislý na živých organismech.
Stručně řečeno, biologická rozmanitost nám poskytuje čistý vzduch, pitnou vodu, kvalitní půdu a opylování plodin. Pomáhá nám v boji proti změně klimatu a přizpůsobování se jí a snižuje dopad přírodních rizik.
Hlavní důvody úbytku biologické rozmanitosti
- Změny ve využívání půdy (např. odlesňování, intenzivní monokultury, urbanizace)
- Přímé vybíjení nadměrným lovem nebo rybolovem
- Změna klimatu
- Znečištění
- Invazní nepůvodní druhy
Jak v Evropě zachránit biodiverzitu?
Milionu rostlinných a živočišných druhů po celém světě hrozí vyhynutí. Evropa se snaží rozmanitost rostlinné a živočišné říše zachovat. Představujeme strategii biodiverzity.
Zachovat a v mnohých ohledech i zlepšit – stav biodiverzity na kontinentu je podle Unie potřeba k tomu, aby druhy z přírody nemizely.
K přijetí strategie EU pro biodiverzitu do roku 2030 vyzvali poslanci letos v lednu. Klíčové je podle nich určit, co za ztrátu rozmanitosti může a na základě toho stanovit závazné cíle. Například zařadit minimálně 30 % přírodních ploch mezi chráněné oblasti a vyčlenit na ochranu a zlepšování biodiverzity 10 % financí z unijního rozpočtu na následující období.
V květnu novou strategii do roku 2030 představila Evropská komise – jako součást Zelené dohody pro Evropu.
Redukce používaných pesticidů na polovinu, čtvrtina farmářských produktů v biokvalitě i ochrana 30 % přírodních ploch – to vše jsou podle předsedy výboru pro životní prostředí Pascala Canfina kroky správným směrem. Současně ale upozorňuje, že strategii je potřeba transformovat dozávazných zákonných pravidel – a ta dodržovat.
Ochrana přírodní rozmanitosti a ohrožených druhů v Evropě
Současná společná strategie států Unie pro ochranu biodiverzity a přírodního prostředí je v běhu od roku 2010. Soustředí se například na opylovače, ptáky nebo zachování přirozeného prostředí.
-
ptáci: záchrana 500 druhů divokých ptáků, pro které je Evropa přirozeným prostředím
-
ochrana přirozeného prostředí: ochrana vzácných, ohrožených nebo endemických druhů rostlin i živočichů, včetně 200 vzácných a pro dané prostředí charakteristických
-
Natura 2000: největší síť chráněných oblastí na světě, jedny z posledních útočišť, kde se mohou ohrožené druhy nerušeně rozmnožovat
-
včely a další opylovači: snaha přijít na to, proč opylovači tak rychle mizí a jejich úbytku zabránit*
Třeba rysa iberského a poštolku jižní evropský program LIFE zachránil od téměř jistého vyhubení.
Konečné vyhodnocení strategie do roku 2020 ještě není k dispozici. Podle Parlamentem schváleného hodnocení v polovině období se cíle směřující k ochraně druhů a jejich prostředí, k zachování a obnově ekosystémů a k vyčištění moří nemění. Dílčí úspěchy sice zaznamenány byly, záchranný proces je nicméně potřeba zrychlit.
Dařil se zejména boj s invazivními druhy. Naopak zemědělství a lesnictví k udržení a zlepšování biodiverzity přispělo jen velice málo, pokud vůbec.
Síť chráněných území Natura 2000 se za uplynulou dekádu významně rozrostla. Pokrývá teď víc než 18 % plochy evropské pevniny. Na čtyřnásobek se mezi lety 2008 a 2018 rozrostla mořská Natura 2000 – na plochu 360 tisíc kilometrů čtverečních. Zvětšily se populace některých druhů ptactva i dalších druhů.
Navzdory těmto úspěchům stále všechny tyto snahy válcuje negativní trend. Hlavními důvody, proč se rozmanitost z přírody ztrácí, jsou ztráta a ničení původního prostředí, znečištění, změna klimatu a zavlečené nepůvodní druhy.
