Doprava

Doprava – významný zdroj ekologické stopy, který můžeme sami ovlivnit

Kdyby měl každý člověk na světě žít jako průměrný Čech, potřebovali bychom pro udržitelný rozvoj 2,65 planety jako je Země
(odhad společnosti Cenia, 2009).

Patříme tedy mezi národy, které spotřebovávají nejvíce přírodních zdrojů na světě, a nechávají za sebou největší ekologickou stopu. Jednou z možností, jak to můžeme změnit, je způsob naší dopravy a také náš osobní vztah k využívání letadel.

Osobní auta zaplavila Česko

Počet osobních aut na českých silnicích se od sametové revoluce v roce 1989 zvýšil na 2,5násobek. Zatímco v roce 2020 bylo v tuzemsku registrováno přibližně šest milionu vozů, před 30 lety to bylo o 3,5 milionu méně. Vyplývá to z údajů Sdružení automobilového průmyslu, které také upozorňuje, že průměrný věk českých aut se dlouhodobě nemění a pohybuje se kolem vysokých 14 let. To má negativní dopady na bezpečnost i ekologii.

V roce 1989 na jedno auto připadalo 4,29 obyvatele, nyní to je na 1,8 obyvatele. Důvodem je růst ekonomické úrovně Zatímco průměrná mzda se od roku 1989 zvýšila zhruba desetkrát na 32 500 Kč v roce 2019, náklady na pořízení nového auta rostly proti tomu jen třikrát, a ceny pohonných hmot přibližně čtyřikrát. Individuální automobilová doprava je tak výrazně dostupnější a stala se vyjádřením ekonomického statusu.

Důsledky:

Centra měst i rezidenční lokality jsou zaplaveny automobily, chybí parkovací místa i kapacitní komunikace, zejména městské tunely. Roste zatížení center měst exhalacemi.

Řešení:

Promyšlený rozvoj MHD a příměstské dopravy

V Česku se podařilo vybudovat systémy krajských tarifních zón, které vedou k mírnému růstu cestujících v ekologické železniční dopravě. Kapacita železniční dopravní cesty je ale v klíčových oblastech zcela vyčerpána (Praha, Brno) a nové trati se chystají velmi pomalu. Zásadně také pokulhávásystém příměstského parkování P+R, kapacita záchytných parkovišť na krajích Prahy je nedostatečná a přibližně 200 tisíc středočeských aut zbytečně zajíždí každý pracovní den do centrálních částí Prahy.

2. Zavádění nízkoemisních zón v Česku vázne

Nízkoemisní zóny s omezeným vjezdem pro nejvíce zastaralé automobily do centra měst se po vzoru Německa, Francie či Rakouska chystají v budoucnu zřizovat i některá města, například Praha, Brno, Ostrava, Opava, Frýdek-Místek nebo Kralupy nad Vltavou. Zatím ale pouze ve fázi úvah, takže dosud žádné tuzemské město nereguluje vjezd ani nejstarších dieselů v zastaralých vozech typu Avia nebo Felicia. Pokus lázní Klimkovice zavést emisní omezení v roce 2017 ztroskotal na nedostatečné legislativě. Vláda v červenci 2020 zavedla nová označení pro ekologicky šetrnější auta. K červené, žluté a zelené nálepce (plaketě) pro emisní kategorie 2 až 4 přibude ještě modrá, fialová a bílá pro vozidla kategorie EURO 5, EURO 6 a elektromobily či hybridy. V praxi ale zatím nové „zelené“ plakety poslouží českým řidičům jen při vjezdu do nízkoemisních zón v sousedním Německu, například v Berlíně nebo Mnichově. Česká republika má s Německem oboustrannou dohodu o platnosti těchto plaket, v jejich zavádění jsme ale mnoho let pozadu.

Cyklistika prochází revolucí

Prudký zájem o cyklistiku v posledních letech u nás nesouvisí ani tak s výstavbou nových cyklostezek, ta je nadále pomalá, často předražená a nekoncepční. Hlavním zdrojem zájmu je zlevnění elektrokol, která se nově stávají dostupná v obchodech i v půjčovnách kol. Elektrokola umožňují cyklistiku i lidem s horší fyzickou kondicí. Tento trend bude v příštích letech pokračovat. Prodej elektrokol na českém trhu se loni zvýšil zhruba o třetinu na 80 tisíc. Každé čtvrté kolo, prodané v minulém roce v Česku, mělo elektrický pohon. V roce 2020 by prodej mohl vzrůst až na 110 tisíc elektrických kol, vyplývá z odhadu serveru ekolo.cz a Bike-EU.com. Rekordní byly v roce 2019 i investice do výstavby cyklostezek, 500 milionů Kč poskytnul SFDI, 350 mil. MMR a 100 mil. pražský magistrát.

Důsledky:

Cyklistika se díky masivnímu nástupu elektrokol může stát použitelnější alternativou osobní automobilové dopravy. I když se sezónními omezeními, protože na sněhu je jízda na kole málo atraktivní.

Řešení:

a) Důležité je i dobudování páteřních cyklostezek poděl českých řek a v dalších atraktivních lokalitách. To podpoří využití cyklostezek pro rodinnou turistiku, za kterou dnes musí Češi jezdit hlavně do Rakouska a Německa, kde mohou využít ucelenou síť rodinných cyklostezek.

b) Bude také potřeba legislativně vyřešit otázku společného pohybu chodců a cyklistů v centrech velkých měst, třeba na pražské pěší zóně se jedná o častý zdroj konfliktů.

c) Ve velkých městech jsou navíc cyklostezky vedeny chaoticky přes ulice si silnou automobilovou dopravou, což snižuje jejich atraktivitu. Místy bude zapotřebí změnit trasy cyklostezek a dobudovat chybějící úseky. Evropské regionální programy na výstavbu cyklostezek jsou ale již zcela vyčerpány a nové se budou vypisovat až v roce 2021.

Letecká doprava poklesla, uhlíková stopa se snižuje

Každoroční růst osobní letecké dopravy byl v roce 2020 přerušen v důsledku pandemie, letecká doprava ale pořád zůstává největším producentem skleníkových plynů a tím i uhlíkové stopy ve srovnání s dalšími způsoby dopravy. Letiště Václava Havla v Praze pořád počítá s rozsáhlým investičním plánem, podle něhož se má nynější kapacita letiště zvýšit ze současných 18 milionů cestujících ročně na 30 milionů lidí. První šestnáctimiliardovou investici na modernizaci druhého terminálu schválila vloni na podzim vláda. Její součástí má být i uhlíková neutralita ruzyňského letiště do roku 2030. Zvýšení počtu českých pasažérů chystají i letiště v sousedních zemích, hlavně Vídeň, Mnichov, Katovice, Berlín a letiště v Sasku.

Důsledky:

Snadná dostupnost letišť a nízké ceny letenek vedou české turisty k nadužívání letecké dopravy se všemi negativními důsledky na přírodu. Desetina Čechů létá 3x ročně a více.

Řešení:

a) Dumpingové letenky, dotované krajským úřadem z veřejných peněz, nabízejí i další tuzemská letiště, například Brno, Mošnov a Pardubice. Pro další trvale udržitelný rozvoj je důležité, aby skončila tato podpora ztrátových linek i státní podpory soukromých aerolinií.

b) Důležité je také přesměrovat zájem turistů na evropské destinace, kam mohou dojet vlakem nebo autobusem, případně vlastním vozem.

Podtémata s dalšími informacemi