Živočichové v zahradě

Zahrady stále více izolujeme neprostupnými ploty, mizí z nich ovoce či zelenina, vysazujeme cizí druhy rostlin, intenzivně sečeme trávníky, používáme chemické postřiky a hnojiva, využíváme špatnou techniku a dokonce připravujeme organismům smrtelně nebezpečné prvky, jako například bazény nebo průhledné skleněné stěny. Původní rostliny na našem území, přírodní likvidátoři škůdců nebo květnatá louka či přírodní rybníček je pro mnoho výrobců a prodejců spíše noční můra. Na tom prostě nevydělají. 

Naopak vydělávají více než dost na krásném travním osivu, cizokrajných rostlinkách či kultivarech, sekačkách a chemických hnojivech, která jsou tak neškodná, že na jejich obalech jsou taková upozornění, která nás nutí vzít si při aplikaci ochranné brýle, rukavice nebo respirátor.

Princip živé zahrady:

• Používáme metody organického zahradničení, tedy vynecháváme chemické postřiky, spoléháme pouze organická hnojiva (např. kompost). Upřednostňujeme biologické způsoby ochrany rostlin. Pamatujme si, že i plevel má na naší zahradě své místo a proto ho neničíme tam, kde nepřekáží.
• Nepoužíváme rašelinu, protože její těžba v přírodě je velice destruktivní a zanechává po sobě hluboké nezacelitelné rány. Místo rašeliny můžeme používat kompost, který obsahuje všechny potřebné živiny v ideálním poměru a navíc navrací půdní život. 
• Nesnažíme se mít celou zahradu upravenou, ale ponecháme pár míst s vysokou trávou. Nakrátko posekaný trávník je téměř mrtvý a zvířata se mu vyhýbají, my tím přicházíme o přirozenou biologickou ochranu před hmyzími škůdci. Při sekání je dobré občas zaměnit sekačku za tradiční kosu či srp. Vedle toho, že si u toho krásně zacvičíme, zachráníme spoustě živočichům život před rozdrcením sekačkou.
• Ponecháme na zahradě hromadu listí a klidně i větviček, poslouží to jako úkryt různým obojživelníkům, hmyzu, plazům či pavoukům. 
• Vytvořme na zahradě divoký koutek, kde nebudeme ničím zasahovat. Můžou zde růst plazivé či popínavé keře (ostružník či břečťan), své si tu najdou i divoké rostliny jako například kopřivy, které nám přilákají do zahrady motýly. Nejlépe takový o koutek udělat někde v rohu, kde nikomu nebude překážet a živočichové tam získají klid.
• Pokusme se pěstovat původní keře, stromy či květiny. Vybírejme takové odrůdy, které nejenže přinášejí bohatou a chutnou úrodu, ale také poskytují útočiště a potravu živočichům. V případě ovocných stromků je dobré sáhnout po původních krajových odrůdách, které jsou nejlépe adaptované na zdejší podmínky a netrpí nemocemi. Každý strom poskytne různým druhům živočichů i úkryt nebo alespoň stín.
• Nikdy nepřenášejme rostliny pro zahradu z přírody. Každá odběr organismů z volné přírody je dnes nelegální a význam živé zahrady tkví v tom, že vytvoříme nové místo pro ohrožené druhy rostlin a živočichů, které nesmí vzniknout na úkor přirozeného prostředí.
• Kupujme semínka a sazeničky rostlin co nejlépe od místních zahradníků, abychom měli jistotu, že se jedná původní druh. Ve velkoobchodech většinou původní druhy nenajdeme.
• Není dobré rozšiřovat rostliny z naší zahrady do přírody, nikdy nemůžeme vědět, jak by mohla ovlivňovat okolí, kdyby se tu uchytila.
• Dalším doporučením je neizolovat naší zahradu od okolí budováním nepropustných plotů. Máme-li zděný plot, vytvoříme do něj alespoň otvory, které umožní průchod živočichům z okolí. Bez tohoto kroku se k nám ježci či jiní živočichové jen těžko dostanou. Ideálním řešením je živý plot, tvořen z našich původních dřevin.
• Nerušíme hnízdící živočichy, poskytujeme jim vodu po celý rok. Nejlépe vybudováním jezírka, nemáme-li prostor, umístíme do zahrady alespoň napajedlo. To umístíme nejlépe na zem a vodu v něm měníme každý den. U jezírek je velice důležité, aby neměla kolmé břehy. Zvířata, co omylem spadnou do jezírka, musí mít unikový prostor, kudy by vylezli ven.
• Dodáváme potravu po celý rok. Můžeme si na zahradu nainstalovat i různá krmítka.
• Poskytujeme na své zahradě dostatek úkrytů a míst na rozmnožování. Například budky, zídky či hromady kamení. Část kompostu ponecháme netknutou.
• Nakonec si vše pečlivě zapisujeme a pozorujeme, abychom mohli jiné roky posoudit mezi sebou.

Mnoho živočichů zjevně škodliví nám mohou v některých situacích na zahradě pomáhat a ulehčovat nám práci. 

Mnoho zástupců je na zahradě přehlíženo a trpěno. Snad jen motýli a včely jsou považovány dobráky. Přitom se květena bez jejich pomoci ani neobejde a dokonce by i zanikla. Přítomnost hmyzu na zahradě však může mít i zcela praktické využití – podporou určitých druhů můžeme na své zahradě citelně snížit stavy tzv. škůdců. Jediné, co potřebujeme vytvořit, je k tomu vhodné prostředí.

Tipy na podporu:

• Pestrá skladba zahrady s různým podílem intenzivně, a naopak méně často udržovaných ploch je důležitá pro oživení povrchu půdy.
• Vytvoření různých druhů úkrytů, jako jsou kameny, kusy dřeva nebo místo s neshrabaným listím.
• Některé části zahrad či veřejných prostranství, které budou koseny jen jednou či dvakrát ročně
• Postupné či mozaikové kosení trávníků
• Používání šetrnějších prostředků při kosení (srp, kosa)
• Vysévání pestrých lučních směsí
• Upřednostňování ovocných dřevin a původních listnatých dřevin (lípa, javor, vrba)

• Tvoření hmyzí hotel:

• Pro mnoho druhů bezobratlých může být prostředí zahrad limitujícím prvkem nedostatku vhodných míst pro přezimování
• Základem by mělo být dřevo z listnatých dřevin (částečně i s kůrou)
• Dřevěnou konstrukci pak doplňujeme různými organickými materiály (kusy kůry, sláma, špalíčky, stébla rákosu, větvičky
• Umístění hotelu by mělo být na slunném místě v závětří

• Nepoužívat chemii
• Vytvořit stinná a vlhká místa s vyšším porostem bylin
• Škvíry v hromadách kamenů a dřeva
• Popřípadě vytvořit menší vodní plochu (jezírko)
• Tvoření: Hadí a plazí zídka 

Tipy na podporu:

• Umístění krmítka a potrava po celý rok
• Voda
• Úkryt
• Materiál na stavení hnízd
• Tvoření: krmítko

• Zastřešení krmítka je dobré, chrání před deštěm a sněhem
• Krmítko nesmí ležet ve vodě
• Musí být konstruováno a situováno tak, aby se do něj nedostali kočky, kuny či potkani
• Ptačí budky 

Tipy na podporu:

• Úkryt, voda, potrava a bezpečí
• Tvoření: Různá krmítka: pro veverky

• Na stránkách veveřátka.cz je přesný návod, jak takové krmítko postavit. 
• Co do krmítka dát? Směs pro činčily, slunečnice, dýňová semínka, bukvice, oříšky.
• Pro ježky: Pro ježky je velmi důležité, zakrýt všechny otvory, do kterých by na zahradě mohly zapadnout. Nepouštět na zahradu psa, který by mohl ježka zranit.
• Domeček (nebo také úkryt s potravou) pro ježka by měl mít vchod s uličkou a druhou místností (kde bude potrava). Takový to domeček často zabrání kočkám, aby do něj vlezly. Co do domečku dát? Misku s namočenými granulemi a vodu.
• Jako úkryt pro ježka postačí, mít někde na zahradě nahrabanou kupičku listí, do které ježek může zalézt.